|
Charitavní večer v Art-n-coffee Na charitativním večeru Klubu přátel Tengenenge u příležitosti otevření kavárny Art-n- coffee manželů Homolkových (více na www.art-n-coffee.cz) bylo získáno 2 500,- Kč. V kavárně jsou nadále v prodeji ruční výrobky žen z Tengenenge, a to až do konce prosince 2015.   Dar žáků školy v Třešti ZŠ Třešt´odeslala v září na účet Klubu přátel Tengenenge 10 860 Kč, většinu získala benefičním prodejem na akci Střípky Afriky v ZOO Jihlava. Děkujeme.  Klub přátel Tengenenge na festivalu AFRICA LIVE 
Poslední červencový víkend se sešla polovina členů našeho Klubu v ZOO Dvůr Králové, kde probíhal festival AFRICA LIVE.
Jeho zahájení byli v polovině července přítomni manželé Homolkovi, na zakončení festivalu přijela s přednáškou o dějinách Rhodesie a Zimbabwe Marie Imbrová,
své hosty pozvala do Dvora Králové Hana Krpešová.Po celou dobu víkendu se v prodejním stánku Tengenenge na africkém tržišti točili manželé Marcela a Jaromír Tlustí, společně i s ratolestmi. Jaromír činnost Klubu přátel Tengenenge podpořil i mluveným slovem na podiu. Vzájemná výměna rolí během neděle pak umožnila všem členům spolku si prostředí ZOO užít a více se věnovat i Maudy Muhoni. Celkový výtěžek z prodeje, 5 500,- Kč byl převeden na účet Klubu na podporu školní docházky dětí.  Máme nové sochy! - aneb Dva dny na sochařském workshopu s Maudy Muhoni Téměř celý rok jsem se těšila - a teď nadchází setkání se sochařkou ze zimbabwského Tengenenge. Začíná horký prázdninový den a my vcházíme do recepce ZOO Dvůr Králové. Maudy, oblečená v bílých svátečních šatech se zlatým lemováním, na nás už čeká. Krátké přivítání - neztrácíme ani minutu a vyjíždíme vybrat si z připravené hromady kameny, které se o víkendu promění pod našima rukama a za Maudina vedení. Také pracoviště, umístěné příhodně před místní restaurací U Lemura, je už dokonale připravené. Pod slunečníky na nás čekají kladívka, ozubená dláta a dlátka, různorodé rašple, krásná nová sedátka a dřevěné špalky - naše pracovní stoly. Obhlížíme si vybrané kameny ze všech stran, s jasným prvním zadáním: rozhodnout se, jaká plocha bude ta, na níž socha bude stát. Tuto plochu opracujeme nástroji a způsobem, který nám Maudy doporučí. Sleduje naše rozhodování, k ničemu nenutí, jen pozoruje a ochotně radí. V rozhodováních, jak kámen opracovat, nás brzdí naše plachost a nezkušenost. Naštěstí jsme si sochařinu s Maudy vyzkoušeli už vloni a tak jsme letos přece jen trochu odvážnější a rozhodnější. Zvuky našich nástrojů se rozléhají, občas se u nás zastaví návštěvníci ZOO. Děti se fotí s dlátem a kamenem a jsou šťastné. Dospělým vysvětluje Maudy anebo my, cože se to tu děje, vyprávíme i o pozoruhodné vesnici Tengenenge, ze které Maudy přijela. V sobotu večer je hrubá práce hotová, v neděli kámen vyhlazujeme a leštíme, opět v milé společnosti Maudy, která je s námi a plně soustředěná každou minutu wokshopu. Pro mě osobně je nejzajímavější poslední krok, kdy se vyhlazené plochy kamene nahřejí u ohně, navoskují a vyleští do definitivní podoby. Právě až v této fázi kámen odhalí své tajemství - barvu. Ta je u hadce, se kterým jsme pracovali, velice různorodá. Zelené, černé, nahnědlé i narůžovělé odstíny se mohou střídat i v jednom kuse horniny. Letos na mě čekal kámen téměř černé barvy, jehož elegance se úplně zaskvěla až po finálním vyleštění. A trochu závistivě jsem pošilhávala po nádherných zelených odstínech a kresbě, kterou měla naše druhá socha. Zelený kámen na mě tedy nejspíš ještě čeká, říkám si unavená ale šťastná, s přáním prožít pár takových dní někdy v budoucnu znovu.  Další fotografie po kliknutí. DUN DUN - INSPIRACE AFRIKOU  ZPRÁVA Z CESTY ŠTĚPÁNKY CHALOUPKOVÉ Před mým odjezdem mi škola DINO SCHOOL v Praze umožnila povídání s dětmi a následně proběhla sbírka školních uniforem a bot pro děti v Tengenenge. Sbírka byla úspěšná a ani ve 4 kufrech jsem nebyla schopna vše odvést. Zbytek sbírky, především bot, je uskladněn ve škole a čeká na další cestu do Tengenenge. Po mém příjezdu učitelka Stella svolala děti do školy, i když měly prázdniny a rozdaly jsme jim uniformy - košile, trička, svetry a mikiny, pro holčičky červené a pro chlapečky modré.Děti byly nadšené a nakreslily dětem v DINO SCHOOL obrázky jako poděkování, které jsem předala paní Daně Kubrychtové na výstavu i s několika fotkami. Dalším úkolem bylo dovést zbývajících 27 kol pro děti, které chodí z Tengenenge do školy Horse shoe, vzdálené 9km a jejichž rodiče uspořili příspěvek na kolo. Po cestě do Tengenenge jsem prověřila velikosti kol a objednala 5 menších, 20" pro nejmenší holčičky. Po 2 dnech kola přivezli do Tengenenge a já zjistila, že kromě 3 kol, jsou všechna nepojízdná - nevycetrovaná kola, neutažené dráty, nefunkční brzdy, prázdné pneumatiky a nedotažené skoro všechny šrouby. Naštěstí před mým odjezdem mi můj kamarád a velký cyklista Jiří Ouda sepsal a následně i obstaral kompletní nářadí ve výši 2.700,- Kč na miniopravničku kol v Tengenenge, abychom zajistili, že kola vydrží co nejdéle. V tuto chvíli jsem blahořečila tomuto osvícenému nápadu, protože kromě nýtovačky na řetez, jsem použila všechno nářadí, které jsem přivezla. Společně se sochařem Byrio Ferenando, jeho synovcem, Michaelem Kasvinge a Cosmasem Chingondi jsme byli schopni za 1 den všechny kola zprovoznit a předat netrpělivým dětem. Díky finanční podpoře pana ředitele Dinoschool v minulém roce, bylo možné opravit podlahu ve škole, která po pár letech používání byla zcela v dezolátním stavu. Hlavním důvodem tohoto stavu byla tloušťka betonu, která v některých místech dosahovala sotva 1cm. 10 pytlů cementu jsem nechala přivézt společně s koly. Podařilo se mi získat několik dobrovolníků, především z řad otců dětí ve školce a z vedlejší farmy jsme si půjčili traktor na navezení písku a štěrku z nedalekého lomu. Při prvním závozu štěrku jsem narazila na další problém a to, že štěrk v africkém pojetí jsou kameny v průměru min.10cm. To jsem do betonu použít nemohla, tak několik sochařů si sedlo a svými sochařskými kladívky a několik dní z balvanů dělali drobný štěrk. Jak už to v Africe bývá, v traktoru nebyl nejdřív benzín, pak olej, pak byla píchlá pneumatika u valníku, pak u traktoru, takže vlastně nevím, jestli jsme víc neopravovali traktor, než budovali podlahu ve školce. Kvůli neustálým potížím s transportem materiálu a i přes snahu všech zúčastněných trvalo vybudování nové podlahy 10 dní z původně plánovaných 5 dní. Jako vedoucího celého projektu jsem vybrala Prospera Chiroodzu, který má zkušenosti se stavěním jejich tradičních podlah. Společně jsme se shodli na tlouštce betonu 4cm a následně na to jejich "stěrka" v podobě cementového mlíka. Po 10 dnech byla podlaha ve škole hotová. Získané boty ze sbírky Dinoschool a oblečení od mých přátel jsem rozdělila mezi dobrovolníky, kteří se podíleli na zprovoznění kol a stavbě podlahy ve škole. Kamurai, vedoucí projektu slepičí farmy, zasadila semínka dýně, které jsem jí při mé poslední cestě v září 2014 přivezla. Ukazovala mi hrdě dýně, které měly v průměru přes 70cm. Slepice začaly krmit zbytky jídla, dýněmi a roztlučenými skořápkami z vajíček a tak mohou ušetřit na kupovaném krmení. Kamurai projevila zájem naučit se kalkulaci nákladů při různých kombinacích krmení. Po několika cvičeních byla sama schopna spočítat nutné náklady při různém zadání. To mě potěšilo ze všeho nejvíc, protože teď už samy ženy chápou, že bez dokrmování slepic z vlastních zdrojů, je projekt dlouhodobě neudržitelný. Díky novému způsobu krmení, ženy ušetřily peníze a nakoupily dalších 10 slepic, takže projekt slepičí farmy, zdá se být zachráněn.  ZIMBABWE V CAFÉ BARRANDE  TENGENENGE - Březen 2015 Letošní pobyt Marie Imbrové a Hanky Krpešové v polovině března byl velmi intenzivní a produktivní. Navazoval na řadu příprav našich spolupracovníků a předcházel mu nákup učebnic a dalších publikací, které zajistila a nakoupila V Harare Marie. Bohužel cena učebnic v Zimbabwe neustále stoupá, většina učebnic se pořizuje za cenu kolem 13 USD za kus. Sada učebnic pro 14 žáků čtvrtého ročníku tak vyšla na 820 USD. Stoupají také náklady na pronájem vozidla a jako každoročně četné silniční kontroly hledají důvod pro "nezbytné" pokuty. Jinak celý pobyt se tentokrát obešel bez nehod. Pronajaté auto bylo pochopitelně efektivně využito již cestou na zajištění nákupu kol v Mwurvi (ve skladu jich bylo vhodných pouze deset) a na kontrolu truhlářské dílny, kde se vyrobil prototyp naší školní lavice. Po dohodě o rozšíření pracovní plochy, byla složena záloha na výrobu deseti lavic a dohodnut termín převzetí. Počátek samotného devítidenního pobytu v Tengenenge byl věnován důstojnému předání daru manželů Homolkových Kilale Malolo, kterou obě dobrovolnice podpořily i ze svých zdrojů. Přijetí ve školce bylo jako vždy velmi emotivní, momentálně do školky dochází přes třicet dětí. S nimi Marie i Hanka v průběhu týdne pracovaly stejně jako s kruhem žen, které se tentokrát zaměřily na šití drobných šperků. V průběhu pobytu také sledovaly péči o slepice, které sice ještě čekaly na přestěhování, ale daří se jim velice dobře. Z 25 kusů nosnic uhynula pouze jediná a ženy mají již objednány další. Průměrná snůška je 19 až 21 vajec denně, ženy je prodávají a dvakrát týdně vaří i dětem do školky na svačinu. Během čekání na dodávku kol, která se tradičně opozdila, proběhlo ve vesnici převzetí učebnic do vyšších ročníků a kontrola stavu předchozích. V průběhu večera se ukázalo, že část rodičů chce nadále posílat děti do nižších tříd, protože nezvládly v plném rozsahu učivo, a další dětí z vyšších tříd se naopak dožadovalo učebnic pro pátý ročník. Je zřejmé, že generace dětí prošlých naší školkou se začíná diferencovat, část dětí skončí jako jejich rodiče docházkou na nižším stupni a část je tak motivovaná, že bude potřebovat v následujících letech konkrétní finanční podporu. Tímto způsobem byl ostatně podpořen i středoškolský student ze soukromých prostředků naší příznivkyně z Loun. Po určitých problémech s dopravou dovezl nákladní vůz majitele obchodu do Tengenenge deset kol vybraným dětem z projektu, které odpovídaly výškou a věkem, a předání proběhlo i s náležitým poučením, jak se ke kolu chovat. Mimořádný zájem projevili také všichni rodiče, kteří na nákup kola přispěli poměrnou částkou 20 USD. Nákup kol byl také oznámen řediteli školy v Horse Shoe, který byl požádán o prostor, kde by kola mohla být v době výuky uložena. Cesta do školy proběhla v den inspekce a bylo potěšitelné, že naše školka má ve škole mimořádně dobrou pověst. V rámci pobytu proběhlo v Tengenenge ještě vážení a očkování malých dětí, které organizuje terenní zdravotník Maudy Muhoni. Ta se letos v létě chystá na pobyt ve Dvoře Králové, pozvání jí bylo předáno. Stella obdržela další platy, a to až do srpna tohoto roku, a stejně jako ostatní ženy místního klubu i dárky z Čech. Dětské oblečení, knihy a boty byly dětem rozdány až koncem pobytu, kdy do Tengenenge dojeli z Harare ještě Ladislav Krpeš a Ivan Imbr a dovezli další kufry dětského vybavení. Za jejich přítomnosti byly do školky ve dvou etapách dovezeny zhotovené lavice. Poslední večer byl pak věnován tradiční dětské party a podpoře místního folklorního souboru.  BŘEZNOVÁ CESTA V pondělí 9.března odletěla Marie Imbrová do Zimbabwe, kam postupně přiletí ještě Hanka Krpešová a v dubnu Štěpánka Chaloupková, aby pokračovaly v rozpracovaných projektech. Děkujeme všem sponzorům, kteří umožňují podporu dětí ve školce/škole v Tengenenge, zejména základní škole v Třešti a základní škole ve Velvarech. Bohužel 8.března zemřel v Tengenenge mimořádný sochař a náš přítel Amali Malola, takže pobyt dobrovolnic začne podporou jeho rodině.  NA KOLE DO ŠKOLY Všechny děti začleněné do projektu na získání kola získaly svého sponzora a celkově bylo tímto večerem získáno 34500,- Kč. Děkujeme  Další fotografie po kliknutí. NA KOLE DO ŠKOLY  |
|
Copyright © 2009 Tengenenge All Rights Reserved, Webdesign © 2009 JDesign |